1. Kde a jakým způsobem lze požádat o svěření dítěte do náhradní rodinné péče?
Žádosti o zařazení do evidence žadatelů o přijetí dítěte do náhradní rodinné péče se podávají na sociálním odboru úřadu obce s rozšířenou působností v místě trvalého bydliště žadatelů (v případě manželů v místě trvalého bydliště jednoho z nich). Ideálně tam, kde se rodina fakticky zdržuje. Sociální pracovnice, která má náhradní rodinnou péči na starost, Vám vydá příslušný formulář žádosti a sdělí, jaké další doklady bude třeba k žádosti přiložit (např. potvrzení o zdravotním stavu od praktického lékaře, potvrzení o výši příjmů, apod). Tato pracovnice také navštíví Vaši rodinu za účelem sociálního šetření a vyžádá si opis
Vašeho rejstříku trestů. Jakmile bude mít potřebnou dokumentaci pohromadě, postoupí ji k odbornému posouzení a dalšímu řízení na příslušný krajský úřad či Magistrátu hl. m. Prahy.
2. Může o svěření dítěte do náhradní rodinné péče žádat i samotná žena nebo samotný muž?
Podat žádost o svěření dítěte do náhradní rodinné péče má možnost i samotná žena nebo muž. V tomto případě však musí být samožadatelé připraveni, že velmi pravděpodobně budou na svěření dítěte čekat o něco déle, než některé manželské páry. Za ideální je stále považována úplná rodina, ve které je zastoupena mužská role otce a ženská role matky. Tito žadatelé by měli velice dobře zvážit nejen to, jaké dítě by chtěli do péče přijmout, ale také své
schopnosti, časové možnosti a zda a jak budou schopni dítě po všech stránkách zabezpečit. Při posuzování žádostí samožadatelů je přihlíženo k tomu, jaké mají vztahy se svou širší rodinou, zda mají okruh blízkých, na které se budou moci v případě potřeby obrátit o radu a pomoc.
3. Žijeme spolu, ale nejsme manželé. Můžeme žádat o svěření dítěte do adopce?
Naše legislativa umožňuje osvojit dítě jako společné pouze manželům. Požádat o svěření dítěte do adopce můžete. Oba budete muset doložit všechny potřebné doklady a projít odborným posouzením, zda máte všechny předpoklady pro přijetí dítěte do péče. Posouzeni budete oba dva, dítě však bude moci být nakonec svěřeno pouze jednomu z vás. Pokud časem uzavřete manželství, pak druhý partner bude moci vaše dítě osvojit jako váš manžel(ka) s vaším souhlasem.
4. Jakou roli hraje délka trvání manželství žadatelů při posuzování žádosti o zprostředkování náhradní rodinné péče?
U zájemců o přijetí dítěte do náhradní rodinné péče se kromě jiného posuzuje stabilita manželských vztahů a rodinného prostředí. Je tedy přihlíženo nejen k délce trvání manželství, ale i k délce společného soužití partnerů před uzavřením manželství. V žádosti proto doporučujeme délku společného soužití nějakým způsobem doložit (př. společnou nájemní smlouvou, dobrozdáním sousedů, starosty obce apod.).
5. Mohou o adopci žádat jen manželé, kteří nemohou mít vlastní dítě?
Takové kriterium není v zákoně stanoveno. Žádosti o osvojení mohou podávat i žadatelé s vlastními dětmi. Úřad je povinen žádost přijmout, posoudit ji a zabývat se jí. Přijímání dítěte do náhradní rodinné péče k vlastním dětem má svá specifika. Vždy je třeba brát ohledy na potřeby dětí, které v rodině již vyrůstají. Na příchod dalšího člena rodiny je třeba dobře připravit i je.
6. Jsou pro žadatele o zprostředkování náhradní rodinné péče stanoveny nějaké věkové hranice, kdy již jejich žádost nelze přijmout?
Zákonem věkové hranice stanoveny nejsou. Zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, v platném znění, v ustanovení § 65 říká, že mezi osvojitelem a osvojencem musí být přiměřený věkový rozdíl. Za tento přiměřený věkový rozdíl je zpravidla považován ten, který není menší než 20 let a není větší než 40 let. Vždy se však k posouzení případného konkrétního svazku přistupuje zcela individuálně. Stejně tak je to v případě pěstounské péče. Každý, kdo chce přijmout dítě do náhradní rodinné péče, by se měl sám zamyslet nad tím, zda bude schopen být dítěti dostatečnou oporou a průvodcem i v jeho dospívání, zda zvládne a bude se umět přizpůsobit potřebám dítěte přiměřeným jeho věku.
7. Je invalidní důchod na straně žadatele důvodem k zamítnutí žádosti?
Samotný fakt, že žadatel pobírá invalidní důchod neznamená, že nemůže být zařazen do evidence budoucích náhradních rodičů. K žadatelům je při odborném posuzování přistupováno zcela individuálně. Pro vyjádření posudkového lékaře i psychologů k takové žádosti je rozhodující míra případného omezení pečovatelských a výchovných schopností na straně žadatele. Zvažte své schopnosti a možnosti především sami. Máte-li za to, že je ve vašich silách dobře zajistit všechny potřeby dítěte, pak si žádost podejte a nechte na odbornících, ať ji posoudí.
8. Jak jsou při rozhodování o zařazení do evidence žadatelů posuzovány jejich příjmy? Je možné zařazení do evidence, jestliže jeden z manželů je nezaměstnaný?
Součástí dokumentace žadatelů jsou i údaje o finančních a sociálních poměrech. Žadatele lze zařadit do evidence, i když je jeden z manželů nezaměstnaný a to tehdy, jestliže ekonomické poměry a schopnosti žadatelů dávají předpoklad, že i po převzetí dítěte (příp. dětí ) do péče bude rodina dostatečně hmotně zabezpečena.
9. Bydlíme v podnájmu, nevadí to?
Při posuzování žádosti se přihlíží především k tomu, zda je rodina schopna dítěti vytvořit podmínky pro jeho zdárný vývoj a výchovu, zda je domácí prostředí stabilní a zda bude vyhovovat potřebám dítěte. Vlastní byt nebo dům není podmínkou pro zařazení do evidence žadatelů o náhradní rodinnou péči.
10. Jaké jsou „čekací doby“ na dítě?
Délka doby čekání na dítě se odvíjí od konkrétní situace v kraji. Ovlivňuje ji počet dětí, které jsou nahlášené jako vhodné pro svěření do náhradní rodinné péče a počet žadatelů zařazených do evidence. Vliv na délku této doby mají také konkrétní představy žadatelů o přijímaném dítěti, míra jejich tolerance k osobní a rodinné anamnéze dětí.
11. Pokud žadatelé chtějí do náhradní rodinné péče přijmout více dětí. Je nutné, aby pokaždé podávali novou žádost a byli znovu odborně posuzováni?
Existuje více možností:
1. Pokud žadatelé v žádosti o zařazení do evidence žadatelů projeví zájem přijmout více než jedno dítě, jsou v tomto smyslu odborně posouzeni a dle jejich zájmu buď přijmou více dětí najednou (př. dvojčata, sourozence) anebo po přijetí jednoho dítěte zůstávají dál v evidenci zařazených žadatelů. Žádost pak průběžně aktualizují a časem jsou vybráni na další dítě.
2. Jestliže však žadatelé teprve po přijetí jednoho dítěte do náhradní rodinné péče projeví zájem přijmout další dítě nebo děti, musí počítat s tím, že bude nutné podávat novou žádost o zařazení do evidence.
12. V minulosti jsme již přípravné kurzy pro budoucí rodiče absolvovali a dva roky již pečujeme o osvojené dítě. V případě, že bychom podávali žádost o svěření dalšího dítěte, bude nutné, abychom celou přípravu na náhradní rodičovství opět podstupovali?
V rámci odborného posuzování by mělo být rozhodnuto o tom, zda bude nutné, abyste absolvovali přípravu v plném rozsahu či jen její část. Ta může být zaměřena např. jen na některá specifika, jako je např. přijímání dalšího dítěte do rodiny, či přijímání dítěte jiného etnika apod., to vše se bude odvíjet zvláště od toho, jaké budou představy vaší rodiny a jaká bude u vás celková situace.
13. Jaký je postup máme-li zájem přijmout do osvojení dítě z ciziny?
V takovém případě je třeba tuto skutečnost v žádosti o zařazení do evidence osvojitelů hned uvést. Žádost budete normálně podávat na sociálním odboru úřadu obce s rozšířenou působností v místě vašeho trvalého bydliště. Odborné posouzení žádosti provede příslušný krajský úřad, který však po vydání rozhodnutí o vašem zařazení do evidence, postoupí žádost ke zprostředkování osvojení dítěte z ciziny Úřadu pro mezinárodně-právní ochranu dětí v Brně. Pokud máte zájem adoptovat dítě, které jste poznali v cizině, obraťte se v tomto případě přímo na Úřad pro mezinárodně-právní ochranu dětí v Brně. Každá země má totiž jiná pravidla pro uskutečňování mezinárodní adopce.
14. Manžel je cizinec, ale žijeme v Praze. Můžeme žádat o svěření dítěte do adopce v naší republice? Za jakých podmínek?
Pokud má Váš manžel povolení k trvalému pobytu v ČR, nebo je podle zvláštního právního předpisu upravujícího pobyt cizinců na našem území hlášen na území ČR po dobu nejméně 365 dnů, pak jsou splněny podmínky pro podání žádosti o zprostředkování osvojení dle zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně, ve znění přepisů pozdějších. Žádost budete podávat v místě vašeho trvalého bydliště na sociálním odboru úřadu obce s rozšířenou působností.
15. Máme české občanství, ale dlouhodobě žijeme v cizině. Jakým způsobem můžeme žádat o svěření dítěte do adopce z České republiky?
Pokud je vaše obvyklé bydliště (tj. místo, kde pracujete a vedete domácnost) v jiném státě, který stejně jako naše republika ratifikoval „Úmluvu o ochraně dětí a spolupráci při mezinárodním osvojení“, pak máte možnost žádat o osvojení dítěte z naší republiky. Žádost budete podávat prostřednictvím příslušného ústředního orgánu, který se mezinárodní adopcí v zemi, kde se zdržujete, zabývá. Zmiňovaná mezinárodní smlouva dává smluvním státům garanci, že osvojení bude probíhat v nejlepším zájmu dítěte, proto ústřední orgán naší republiky, kterým je „Úřad pro mezinárodně-právní ochranu dětí“ v Brně, spolupracuje ve věci osvojení pouze se smluvními státy této „Úmluvy“.
16. O prázdninách jsme poznali jedno dítě z dětského domova, chtěli bychom mu poskytnout zázemí a domov. Jak máme postupovat?
a)Neznáte-li žádné bližší údaje o dítěti, pak Vám doporučujeme informovat vedení dětského domova o tom, že jste dítě nějakým způsobem blíže poznali a zvažujete mu nabídnout možnost náhradní rodinné péče. Požádejte je, aby tato informace byla předána příslušnému orgánu sociálně-právní ochrany dítěte. Vedení dětského domova není kompetentní k tomu Vám předávat o dítěti jakékoliv informace, ale může příslušný úřad informovat o Vaší nabídce pomoci. Vše se bude odvíjet od situace dítěte, pokud půjde o dítě, pro které se marně hledá náhradní rodina, pak je možné, že se s Vámi příslušný úřad sám spojí a po přezkoumání Vašich možností Vám poradí, jak bude třeba dále postupovat.
b)Pokud znáte údaje o dítěti, víte, jak se jmenuje i kde je jeho trvalé bydliště a jste přesvědčeni, že i ono by chtělo přejít do Vaší péče, pak Vám nic nebrání v tom vyhledat rovnou příslušný úřad dle trvalého bydliště dítěte a informovat ho o tom, že máte zájem o jeho svěření do Vaší péče. Opět bude rozhodující, v jaké situaci se bude dítě nacházet – jelikož je možné, že mu může být např. již zprostředkovávána náhradní rodina prostřednictvím krajského úřadu, může již běžet soudní řízení o jeho svěření do pěstounské péče, či osvojení, nebo řízení o změně výchovy a dítě se bude vracet zpět do péče svých rodičů.
17. Mám adoptované dítě. Mají biologičtí rodiče nějaká práva? Mohli by chtít dítě zpátky?
Osvojením vznikají mezi osvojiteli a osvojencem příbuzenské vztahy a příbuzenské vztahy mezi dítětem a jeho biologickou rodinou zanikají. Biologičtí rodiče pozbývají osvojením vůči dítěti svou rodičovskou zodpovědnost, tedy práva i povinnosti, které vůči němu jako jeho rodiče měli. Osvojení, vyjma osvojení nezrušitelného, může soud zrušit jen z důležitých důvodů na návrh osvojence nebo osvojitele. Zprostředkované osvojení, tj. osvojení bez vztahu k určitým osvojitelům, je anonymní. Všichni jsou ze zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, v platném znění, vázáni mlčenlivostí. Každý, kdo ztíží péči osvojitele nebo výchovu osvojence prozrazením nebo rozšířením údajů o osvojení, se dopustí přestupku a může mu být uložena vysoká pokuta.
18. Lze dítěti svěřenému do adopce měnit křestní jméno a je to vůbec vhodné?
Ke změně křestního jména dítěte lze přistoupit až po pravomocném rozhodnutí soudu o jeho osvojení. Žádost se podává v místě bydliště osvojitelů na odboru vnitřních věcí úřadu obce s rozšířenou působností. Pokud máte v úmyslu měnit přijímanému dítěti jeho křestní jméno, je to vhodné pouze u dětí nejmenších. V takovém případě je důležité oslovovat dítě novým jménem již od počátku. Doporučujeme zvážit volbu jména, které je alespoň trošku podobně znějící původnímu jménu dítěte, ale i možnost ponechání původního křestního jména dítěte jako druhého jména.
19. Jak postupovat, mají-li návštěvy biologických rodičů dítěte negativní dopad na psychiku dítěte, které máme v pěstounské péči?
Možnosti jsou různé, záleží na konkrétní situaci. Vždy je dobré probrat vše s Vaší sociální pracovnicí či psychologem a požádat je o pomoc. Pokud je vyhrocena situace v průběhu návštěv rodičů, požádejte o zajištění asistovaného kontaktu příslušné OSPOD, či psychologa, nebo některou z neziskových organizací, které se problematikou náhradní rodinné péče zabývají. V případě, že návštěvy biologických rodičů mají vážný dopad na psychiku dítěte,
doporučujeme psychologické vyšetření dítěte. Zpráva psychologa pak může být podkladem pro soud, pokud se rozhodnete jej požádat např. o omezení, či dokonce zákaz kontaktu dítěte s biologickou rodinou apod. Vše je třeba dobře uvážit. Není na místě, abyste tyto problémy řešili sami. Nebojte se vyhledat včas pomoc odborníků. Pro všechny zúčastněné by měl být předním hlediskem především zájem dítěte.
20. U dítěte, které bylo svěřeno do pěstounské péče na přechodnou dobu se nepodařilo upravit poměry v jeho biologické rodině tak, aby se do ní mohlo vrátit. Také se dítě právně neuvolnilo pro možnost přejít do péče osvojitelů. Mohou pěstouni, kteří vykonávají pěstounskou péči na dobu přechodnou, požádat o jeho svěření do normální dlouhodobé pěstounské péče?
Pokud by pěstouni vykovávající pěstounskou péči na přechodnou dobu měli zájem o svěření takového dítěte do pěstounské péče, bude na nich, aby podali návrh přímo k soudu. Takový postup by byl v souladu s § 45 odst. 5 zákona o rodině, kdy soud rozhodne o výchově dítěte vždy, odpadnou-li důvody pro svěření dítěte do pěstounské péče na přechodnou dobu.
21. Mohou být prarodičům jejich vnoučata svěřena do pěstounské péče?
Dle zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, v platném znění, mají také prarodiče možnost žádat o svěření svých vnoučat do pěstounské péče. Některé soudy běžně děti do pěstounské péče prarodičům svěřují, jiné bohužel ne.
Se sepsáním návrhu na svěření dítko do pěstounské péče k soudu Vám může pomoci Vaše sociální pracovnice, případně se můžete obrátit na pracovnice opatrovnického oddělení příslušného soudu.
Prarodiče by dle našeho názoru měli mít v odůvodněných případech (např. rodiče nejsou schopni platit pravidelně a řádně výživné) nárok na dávky pěstounské péče. Vymáhání výživného od rodičů by pak mělo být záležitostí státu. Soud je však ve svém rozhodování nezávislý.
22. Chtěli bychom nějakému dítěti z dětského domova pomáhat tím, že bychom si ho brali k sobě na víkendy, nebo na prázdniny. Je taková možnost? Co pro to můžeme udělat?
Takovou formu pomoci dětem v ústavní péči upravuje § 30 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, v platném znění. Nejprve je potřeba ověřit, zda vaše rodina má všechny předpoklady pro poskytování takové pomoci. Z tohoto důvodu se musíte obrátit na sociální odbor úřadu obce s rozšířenou působností v místě vašeho trvalého bydliště s tím, že máte zájem poskytnout takovou pomoc a chcete, aby vaše rodina byla posouzena. Jakmile budete mít doporučující vyjádření, můžete požádat krajský úřad, nebo přímo některý dětský domov o vytipování dítěte, které by takovou pomoc potřebovalo.